Obnovení zapomenutého hesla

Založení nového účtu

Soutěž

Podmínky a pravidla soutěže

Vyhodnocení soutěže

Tak se prokousáváme množstvím několika tisíc odpovědí. Kdybych tvrdil, že je to jednoduché, tak bych lhal. Není. Naštěstí je možné účastníky soutěže rozdělit do tří skupin.

  • Skupina první jsou lidé, co zkusili jen tak od boku odpovědět na všechny otázky a bylo jim jedno, zda to bude dobře nebo ne. Chybovost byla obrovská, počet chybějících odpovědí také.
  • Skupina druhá - zde je vidět, že tito lidé mají Řecko rádi, něco o něm vědí a i si dali práci a své odpovědi hledali na internetu a snažili se je ověřit. U této skupiny se však projevila jedna negativní a velmi omezující věc - omezení na český internet a české zdroje. Často přišla řada zhruba stejných, ale špatných odpovědí. Když jsem pak pátral po tom, proč tomu tak je, tak jsem zkusil odpověď vyhledat a hle - odpověď na otázku byla třeba v textu popisu nějaké CK. Jenže popis byl špatný či nepřesný nebo si ho čtenář špatně vyložil. Týkalo se to například toho Národního parku u ostrova Alonissos, kde téměř všichni psali Zakynthos a ostrůvek Pelouzo. Nebo ostrovů, které nejsou moc známé, například ten ostrov Syros.
  • Skupina třetí jsou pak lidé s opravdu širokým všeobecným rozhledem a dobrou znalostí Řecka. Kromě jiného se to projevilo například v otázce 49., kde pro správnou odpověď bylo potřeba si uvědomit, že existuje něco jako Juliánský a Gregoriánský kalendář a kdy byl v které zemi přechod. A že časovým pásmem to být nemohlo, protože v té době ještě časová pásma neexistovala.

Největší počet správných odpovědí je z té třetí skupiny a jednalo se o jen pár soutěžících. Úplně všechny otázky správně neodpověděl nikdo. U některých uživatelů bohužel některé odpovědi chybí, což je škoda, protože je to stálo několik míst v pořadí. V každém případě, soutěžící se shodným nejvyšším počtem dobrých odpovědí nejsou. V každém regionu zvítězil soutěžící, který odpověděl dobře nejvíce otázek.

A kdo tedy zvítězil?

Tak tedy, za region Čechy zvítězil a poukázku do restaurace

Řecká restaurace a vinotéka

ZORBAS

získává uživatel s uživatelským jménem Dita. V regionu Brno zvítěžil uživatel Papajan a v regionu Ostrava putuje cena k uživateli  Radaplavu.

Druhou a třetí cenu získávají uživatelé Cizek a Lefkadan.

Čtvrtá cena putuje k uživateli se jménem Minecka.

Slevy 5% - protože jste se velmi snažili všichni, slevu 5% ze základní ceny (ke slevě momentálně platné u pořádající ck) dáme všem, kdo odpověděli dobře alespoň jednu otázku :-) 

Všem výhercům gratulujeme. Nejen k cenám, ale zejména k velmi dobrým znalostem o Řecku.

8.3.

Otázka číslo 50.

Tak. Poslední otázka je zde. Měl jsem od vás jednu urgenci na otázku z oblasti hudební. Původně jsem se chtěl zeptat na někoho z takové té řecké klasiky. Když jsem spal na Krétě v jedné malé zapadlé vesnici, všude na sloupech byly plakátky s jakýmsi mladíkem. Klasický uhrančivý pohled, v ruce hudební nástroj. Večer začali, spustila se hudba, celouc zábava, k ránu se tam střílely salvy ze samopalů …  opravdu skvělá atmosféra.  A nebyla pro turisty, byli jsme tam cizí jediní, jinak jen místní.

Předpokládám, že něco takého lze zažít na každém ostrově. Ale umělci to jsou asi lokální, mohou jich být stovky, a ptát se na jejich jména by asi nebylo fér.

Sem tam si poslechnu něco i z oblasti řecké pop music. Kvalita stejná, jako u nás - do světa s tím asi moc neprorazí. Zkuste si třeba na www.youtube.com vyhledat jména jedněch z nejpopulárnějších řeckých hvězd jako jsou Anna Vissi nebo Despina Vandi nebo třeba Nikos Oikonomopoulos.

Přesto ale existuje několik světových hvězd, o kterých by měl znalec Řecka a řeckých reálií vědět.

Jmenujte dva umělce, kteří jsou celosvětově známí a uznávaní díky svému hlasovému projevu a jsou nerozlučně spjatí právě s Řeckem

(upozornění: Duo Martha a Tena Elefteriadu opravdu na mysli nemám).

Odpovědí přišlo opravdu mnoho, hodně cizích jmen se opakovalo. Jedno jméno je jasné. Je to Maria Callas, jedn az nejuznávanějších a nejlepších operních pěvkyň.

A druhé jméno - začnu všeobecně známým Vangelisem a několika dalšími. Opravdu to byli lidé známí díky hlasu? Jsou známí díky své hudbě nebo to byl třeba dirigent. Ale zpěvák / pěvec?

Takže jsem vzal všechny odpovědi, dohledal na netu a youtube a poslal známým lidem k posouzení. Ať řeknou, zda je znají nebo ne. Byla tam jména neznámá i známá, díky některým uživatelům jsem se seznámil s úžasnou kombinací řecké hudby v podání George Dalarase a balkánské dechovky.  Pro neznalé - balkánská dechovka je něco jiného, než ta naše. Viz Goran Bregovič a jeho hudba k filmům Emira Košturici.

Na ukázku uvádím video níže. Začátek je trochu pomalejší, ale po první minutě se rozjedou :-)

Video

Ale upřímně - kdo z Vás to zná?

Ale několik odpovědí, které jsem považoval za správné, přišlo, takže má představa odpovědi byla dobrá.

Podívejte se na toto video. To zná snad úplně každý poo celém světě.

Video

Takže - druhá osoba byla Demis Roussos.

5.3.

Otázka číslo 49.

Bylo nebylo, žil v roce 1755 v Praze jeden velmi bohatý kupec. Pravidelně jednou za dva roky vyjížděl do Řecka za obchody. Vozil z Řecka hlavně olivový olej, vína a pálenku a vedlo se mu velmi dobře.

Jednoho dne s sebou vzal na cesty i svého syna. Tomu se v Řecku také líbilo. Dokonce se tam zamiloval do dcery místního majitele továrny na zpracování oliv. I když se pak vrátil s otcem zpět, se svojí láskou si dopisoval a po nějaké době se domluvili, že se vezmou. Rodiče chtěli překvapit a tak si první schůzku zařídili sami. Domluvili se, že se sejdou 15. června v poledne a nejlépe na nějakém neutrálním území, třeba v jednom z přístavů v Itálii.

Otci doma mladík řekl, že jede za obchody do Itálie, ona se doma prostě jen vytratila. Mladík přijel do přístavu o něco dříve, ona si naplánovala loď, která vyjížděla z řeckého pobřeží 14. večer a do italského přístavu dorazí přesně tak, že akorát na poledne stačí doběhnout na místo schůzky.

Oba se už nemohli dočkat, až se uvidí. Jenže co to? Mladík čeká a čeká a čeká a jeho láska nikde. Zhrzený se vrátil domů a pln smutku napsal dopis, že ho zklamala a že se s ní rozchází. A ona? Prý si nemyslela, že je takový a že si z ní jen dělal srandu a že o něj také nestojí. Od té doby si už nenapsali a jejich společné sny se nikdy neuskutečnily.

Proč náš příběh dopadl tak smutně?

Nejdříve řeknu jednu základní chybu - důvodem nebyl tak velmi často uváděný časový posun jedné hodiny. Časová pásma byla zavedena až někdy v roce 1884 na konfereneci va Washingtonu. Tedy v době naší schůzky se určoval čas, respektive poledne trochu jinak a toho si jistě byli vědomi nebo by chvíli počkali. Co je ale nenapadlo a tak dlouho čekat nejde, jsou rozdílné kalendáře.

V té době platily kalendáře dva - Juliánský a Gregoriánský. Původně byl všude Juliánský, ale postupně se na ten Gregoriánský přecházelo. V Itálii to bylo asi v roce 1582, u nás to bylo někdy 1584, ale v Řecku přijali tento kalendář až v roce 1923. Pravoslavná církev ho nepřijala nikdy. 

V době konání našeho příběhu byl rozdíl mezi daty cca 10 dní.

3.3.

Otázka číslo 48.

O krásách Řecka jsme tu již mluvili. Ostatně, vidí je každý, kdo Řecko navštíví. Ovšem je u svět, který do řecké přírody také patří, ale na první pohled vidět není. Řecko je domovem mnoha druhů pavouků, štírů, ještěrek a mnoha dalších živočichů, které na první pohled nejsou vidět a s nimiž běžný turista obvykle vůbec nepřijde do styku. Nebo je tu někdo, kdo cíleně obrací kameny v horách a rozebírá staré zídky aby našel štíra? Ale i kdybyste se s podobným zvířetem setkali a ono vás kouslo nebo pícho, tak se nic moc neděje. Sice to dost bolí, ale pokud jste zdraví a nemáte alergické reakce, není to smrtelné. Přesto ale v Řecku zvířata, s nimiž vás setkání může stát život, existují.

Která tři v Řecku žijící zvířata (jméno) mohou způsobit smrt i běžným lidem bez jakýchkoliv zdravotních problémů a alergií?

Zde bylo zajímavé, že jste se soustředili skoro výhradně na na malé potvůrky jako jsou pavouci či štíři. A také hadi.

Hada je ok, myslím, že mnoho úmrtí je hlášeno po kousnutí konkrétně Zmijí levanstkou.

Další druh zvířete, se kterým může být setkání smrtelné, najdete ve vnitrozemí v horách. Jedovaté není, ale ...  je to Medvěd hnědý.

A to třetí? Žraloci u Řecka moc nejsou, respektive nenapadají turisty. Úmrtí po medůzách také není. Pavouci a štíři jsou sice nepříjemní a kousnutí/bodnutí bývá bolestové a nepříjemné, ale ne smrtelné. Ovšem jedno nebezepčné zvíře se v moři u Řecka přeci jen objevuje a při troše štěstí ho můžete zahlédnout i při šnorchlování. A je to Trnucha.

1.3.

Otázka číslo 47.

Jeden z pohledů, který mne v Řecku vždy fascinuje, je pohled na pomerančovníky a citronovníky. Na krásných zelených stromech jsou překrásné oranžové nebo žluté "koule" a když je to celý sad, je to překrásné. A ta chuť! Pomeranče jsou sladké a aromatické, citrony skvěle osvěžující :-) 

Na jednom z řeckých ostrovů roste ještě jedno ovoce, které však není tolik známé. Je to taková kombinace výše uvedeného - barvu to má jako pomeranč, tvar jako citron, jen velikostí se to liší. Toto ovoce má asi jen okolo tří centimetrů. A využití? Jí se samotné, používá se při vaření a (jak je v Řecku   zvykem) vyrábí se z něj alkoholický nápoj.

Jak se toto ovoce jmenuje a na kterém ostrově se pěstuje nejvíce?

Korfu a je to ovoce s názvem kumkvat.

26.2.

Otázka číslo 46.

Nedávno mi jeden účastníků soutěže vytknul, že dosud nebyla žádná otázka o sportu :-)  A psal o nějakém fotbalovém euro. Tomu nerozumím, sport není zrovna mojí vášní a ani mu moc nerozumím. Jediné, co občas zaznamenám, tak jsou rarity typu jako třeba účast sportovce z Alžíru nebo Etiopie na zimní olympiádě. Dokonce jsem i zaznamenal, že našich sportovců tam jelo 92. A jak jsem tak přemýšlel o té Etiopii a tom Alžíru, tak jsem si zase vzpomněl na řecké rozpálené pláže, horké jižní svahy a šplouchající moře a představil si tam třeba bruslaře nebo bobistu. No a v této souvislosti mne pak napadla i dnešní otázka:

Kolik sportovců vyslalo Řecko na zimní olympijské hry 2010?

Sportovců bylo 7

  1. Danou Maria 
  2. Dimitriadis Vassilis 
  3. Fafalis Lefteris  
  4. Ralli Sophia
  5. Tsakiri Panagiota 
  6. Tsakiris  Athanassios   
  7. Tsimikalis  Stephanos  

24.2.

Otázka číslo 45.

Mytologie a náboženství jsou od řecka prakticky neoddělitelné. Kromě toho, že jsou v Řecku téměř všichni věřící a kostelíky, kapličky a kostely najdeme prakticky úplně všude, se můžeme s legendami a vírou setkat i na úrovni ostrovů. Jak to myslím? Jednoduše - téměř každý ostrov má nějakého svého patrona a ochránce.

Jmenujte alespoň tři řecké ostrovy a uveďte k nim jejich správného patrona.

Otázka neměla za úkol Vás nějak nachytat, ale spíše se trochu pozajímat o nejrůznější ostrovy a jejich historii. Možných odpověďí je hodně, takže tady asi uznám všechny.

22.2.

Otázka číslo 44.

Také se z dovolené třeba z taverny nebo půjčovny nebo ubytování pamatujete na nějakého Nikos, Gianise, Dimitriose nebo někoho podobného? Hezká jména to jsou.

Jak zní česká varianta nejrozšířenějšího řeckého mužského jména?

Nejčastější mužské řecké jméno je Georgios.

19.2.

Otázka 43.

Dnešní otázku je velmi jednoduchá a je spíše pro získání lepšího přehledu o jednotlivých destinacích. Tak tedy - klienti nám často píší, že by si chtěli koupit zájezd, ale neví přesně kam a zda bychom jim něco neporadili. Řeknou základní požadavky a my jim pak  hledáme to, co by pro ně mohlo být vhodné. Občas klienti mají představu konkrétního ostrova a chtějí poradit jen středisko. No a podle ostrova pak připadá v úvahu určitý počet letovisek. Je sice omezen tím, kam jezdí české CK, ale i tak je počet proměnlivý. A s tím souvisí i naše otázka.

Na kterém ostrově je středisek, kam jezdí české CK, nejvíce a na kterém nejméně?

Nejvíce středisek, kam jezdí české CK, je na Krétě. A nejméně pak na ostrovech, kde je jedno. Tedy například Erikoussa, Andros, Paxi či Kythira.

17.2.

Otázka číslo 42.

Řecké ostrovy jsou unikátní i přírodou. Každý z nás tam asi někdy obdivoval jejich překrásné rozkvetlé terasy a určitě jste se setkali se stády ovcí a koz, ještěrkami, motýly ... Některé rostliny a zvířata najdeme na všech ostrovech, některé jen na některých. Odloučenost a unikátnost jednotlivých ostrovů dokonce zpříčinila, že některé druhy najdeme jen na jednom ostrově a nikde jinde. A to nejen v Řecku, ale ani nikde jinnde na světě. Jeden z řeckých ostrovů je však unikátní v tom, že zde žije jak jedinečný živočišný druh, tak i jedinečný druh rostlinný.

Na kterém ostrově  najdeme celosvětově unikátní zvíře i rostlinu? A jak se tyto unikáty jmenují?

Kréta - endemitů rostlinných je celkem mnoho, unikátní zvíře, které jinde nežije, je koza Kri-Kri.

15.2.

Otázka číslo 41.

Když jsem začal jezdit do Řecka, tak mne samozřejmě lákaly i často tajemně znějící názvy ostrovů. Jmen bylo a je opravdu mnoho. O ostrově jsem nic nevěděl, ale jméno jsem znal. A jsem si jist, že je to tak i u ostatních. Určitě znáte spustu jmen ostrovů aniž byste je kdy navštivili. A to mne přivedlo na malé hrátky se jmény. Vezmeme jméno ostrova, odstraníme jedno písmeno a máme druhý ostrov. No a v něm stačí vyměnit jedno jediné písmenko a máme ostrov třetí.

O jaké tři ostrovy se jedná?

Chios, Ios, Kos

12.2.

Otázka číslo 40.

τι αποτέλεσμα θά εχεις αν προσθέσεις το τρία και το πέντε?

8   :-)

10.2.

Otázka číslo 39.

Mnoho z nás si v Řecku užívá nejen moře, ale i jídla a pití. Jedna ze samostatných kapitol je káva. Teď nemyslím nějakou kávu Latte, ale úplně obyčejné kafe. Tedy obyčejné - myslím to, co nazývají Greek Coffee. A je buď jednoduchá nebo dvojitá. A téměř vždy velmi silná. Krásně voní a je radost na ni pohledět už když ji přinášejí. Obvykle ji servírují v malinkém hrnečku, nahoře by měla být hustá pěna, dole jemně namletá káva.

Ke kávě se obvykle automaticky servíruje i malá sklenka vody.

Proč se ke kávě přidává ta sklenička vody?

Toto je jeden z oblíbených a všeobecně rozšířených omylů. Pokud Vám ke kávě dají malou skleničku vody, tak to není kvůli dehydrataci. Je pravda, že káva organismus dehydratuje, ale ta trocha vody nepomůže, zejména ne v místech, kde se doporučený denní příjem tekutin počítá na litry.

Voda ke kávě slouží na vypláchnutí chuťových pohárků před pitím kávy.

8.2.

Otázka číslo 38.

Mezi Řeckem a Tureckem moc dobré vztahy nepanují. Stačí se podívat jen na jejich spory ohledně Kypru. Avšak ať jedna strana nebo druhá strana chce nebo nechce, obě země se odedávna ovlivňují a v Řecku, zejména pak na některých řeckých ostrovech u tureckého pobřeží, je vliv turecké kultury velmi patrný a nezanedbatelný.

A jelikož se průběžně i měnilo území, které střídavě patřilo Řekům a Turkům, občas se stalo, že někdo, kdo se zasloužil o rozvoj svého státu, se narodil na území státu druhého. Stejně tak tomu bylo i v případě jednoho muže, který se velkou měrou zasloužil o založení  tureckého státu. Narodil se na území dnešního Řecka, jako dítě zde vyrůstal a jako dospělý se sem velmi rád vracel.  A dnes je z toho jedno z řeckých lákadel.

Jak se tato památka, kterou koupil jeden z řeckých politiků a udělal v ní muzeum této pro turecký stát významné osoby, jmenuje? 

Je to Attatürkův rodný dům.

5.2.

Otázka číslo 37.

Ráno se mi vůbec nechtělo z postele. Vzhůru jsem byl, ale nechtělo se mi do té zimy a tmy. Za světla už je to lepší, ale vstávat do tmy mne nebaví. A tak jsem ležel v posteli a vzpomínal na rána v Řecku, kde jsem z postele vyšel rovnou na sluncem vyhřátou terasu a kochal se pohledem na klidné ranní moře. Jóó, to byl klid ..  :-)

Ale pak jsem si vzpomněl, že v létě to tu také není špatné. A to mne dovedlo k myšlence, kde přes léto vlastně vstáváme do většího sluníčka a kde jsou delší dny. A tak tedy dnešní otázka zní:

Kde je uprostřed roku delší doba denního světla? V Řecku nebo Česku?

Samozřejmě v Česku.  Viz sklon zemské osy a nějaké ty obratníky kozoroha a obratníky raka. Pokud ještě někdo nevěří, uvádím pár astronomických údajů pro 1. července. V Praze je k 1.7. doba deního světla o téměř

Praha

Občanský soumrak: 04:12 CEST 22:00 CEST
Námořní soumrak: 03:08 CEST 23:04 CEST
Astronomický soumrak:  
Délka viditelnosti: 17h 47m
Denní světlo: 16h 18m

Athény

Občanský soumrak: 05:34 EEST 21:21 EEST
Námořní soumrak: 04:55 EEST 22:00 EEST
Astronomický soumrak: 04:10 EEST 22:45 EEST
Délka viditelnosti:15h 47m
Denní světlo: 14h 45m

Heraklion

Občanský soumrak: 05:38 EEST 21:07 EEST
Námořní soumrak: 05:01 EEST 21:44 EEST
Astronomický soumrak: 04:20 EEST 22:25 EEST
Délka viditelnosti: 15h 29m
Denní světlo: 14h 30m

3.2.

Otázka číslo 36.

O tom, že si Řekové pořád s něčím hrají, jsme psali už dříve. Dokonce o tom byla jedna z předchozích otázek. Ovšem Řekové si ve svých tavernách a kafenionech hrají nejen sami se sebou, ale i spolu. Svědčí o tom zkušenost snad všech, kdo v Řecku byli někde na jídle nebo jeli přes nějakou tradičnější vesničku. Je to jeden z klasických pohledů na Řecko - muži sedí u stolku, něco hrají a vášnivě u toho debatují a gestikulují :-)

Jak zní české jméno pro jednu z jejich nejoblíbenějších her? 

Samozřejmě je to i backgamon či tavli, ale to nejsou česká jména. České jméno je vrchcáby.

1.2.

Otázka číslo 35.

Mezi jednu z nejvýznačnějších řeckých staveb se řadí i propojení dvou moří, které zbavilo lodě nutnosti při cestách mezi východem a západem obeplouvat celý Peloponés a umožnilo jim si zkrátit cestu právě mezi Peloponés a řeckou pevninou.  Stavba nebyla jednoduchá a bylo potřeba několik pokusů, aby se nakonec úspěšně realizovala.

Co zabránilo tomu, že stavba nebyla dokončena hned poprvé, co se začala stavět?

Tato otázka byla zajímavá tím, jak jste na ni odpovídali. Na dotaz Co zabránilo ...   byla nejčastější odpověď Korynthský průplav. To nebyla správná odpověď. Skutečně se jednalo o tento průplav, ale na to jsem se neptal. Průplav se začal stavět několikrát, poprvé však se stavbou zpaočal císař Nero a tomu, aby ho dotavěl, zabránila jeho smrt.

Tedy - odpověď je Smrt císaře Nerona. 

29.1.

Otázka číslo 34.

Rád cestuji. A předpokládám, že všichni, kdo se účastní této soutěže, také. Někdo s CK, někdo individuálně. Je to jednoduché – koupí se letenka a hurá, jedem. Na místě se to pak vždy nějak vyřeší.

Nejhorší však jsou ceny letenek. Ty často dělají i více, než polovinu ceny dovolené. Takže se každý z nás snaží sehnat letenku co nejlevněji. Klasika jsou Smartwings. Když jsem se však potřeboval dostat z Rhodu na Krétu, mohl jsem volit mezi lodí a letadlem. Jednoznačně zvítězilo letadlo. Loď by sice byla levnější, ale ztratil bych jeden den a to je škoda. A navíc, finanční rozdíl nebyl zase tak velký.

Prohledal jsem, co se dalo, a našel letenku téměř za jen pár euro. A jak jsem pak zjistil, lítají po řeckých ostrovech poměrně hodně a za velmi rozumné ceny. Ovšem vše má háček – letenka u nás nešla sehnat. I když se mi povedlo ji u nás rezervovat, nakonec to prodejci vždy stornovali. Jak jsem zjistil, tato společnost nemá v ČR pobočku. Letenku jsem tedy pracně sháněl přes přátele v Řecku.

Jak se tato společnost, která za velmi rozumné peníze lítá i po řeckých ostrovech, ale u nás zastoupení nemá, jmenuje?

Zde jste mne trochu zmátli. Hodně jste odpovídali Olympic Airlines či jiné podobné. Ovšem všechny, které jste vyjmenovali, zde nějaké zastoupení mají. I když ne přímo pobočku, zastupuje je zde třeba německý partner nebo jiná letecká společnost. Jde to ověřit velmi jednoduše - vzal jsem telefon, zavolal na prodejce letenek a zeptal se, zda od koho všeho mi letenky mohou prodat.

A kormě jediné šlo vše. A ta jediná byla Cyprus Airways. Setkal jsem se s nimi již před nějakou dobou, kdy jsem sháněl letenky Rhodos - Kréta. U nás jsem nesehnal, museli pomoci přátelé z Řecka. I v současné době stojí tato letenka 90 Euro a ušetří Vám celý den na lodi.

27.1.

Otázka číslo 33.

V poslední době jsem několikrát řešil nabídky zájezdů s kombinovanou dopravou. Myslím ten typ, co se jedna cesta letí a druhá je trajekt+bus. Cesta je celkem náročná. Podle lodě se třeba z Ancony do Patrasu jede 22 až 24 hodin. To je dost dlouho. Ale je pravda, že je to také pěkný kus cesty. A tak mne napadlo, jak rychle taková loď vlastně jede.

Zhruba jakou průměrnou rychlostí v kilometrech za hodinu jezdí velké turistických lodě například na trase Ancona – Patras?

Průměrná rychlost je okolo 40 km/h.

25.1.

Otázka číslo 32.

Lidé se rádi shromažďují a nejinak tomu je a bylo i v Řecku. Na vybraných místech měli od rána do oběda tržiště, odpoledne zde debatovali a řešili politické problémy. Často se zde i veřejně sloužily bohoslužby, dělaly vojenské přehlídky nebo se zde vyhlašovaly důležité zákony a vládní rozhodnutí.

My bychom asi řekli něco mezi tržištěm a náměstím, ale Řekové pro to mají vlastní název.

Jak se tato místa jmenují?

Byla to / je to Agora.

22.1.

Otázka číslo 31.

Práce bohů se v Řecku podepsala na mnoha věcech. A kromě jiného pravděpodobně i na geologii, protože podle legend mnohé útvary nevznikly působením zemských sil, ale vytvořili je právě bohové. Například Myší ostrov u Korfu u střediska Kanoni údajně není jen tak ledajaký ostrov, ale Odysseova loď, kterou nechal rozhněvaný Posseidon zkamenět. On byl Posseidon celkově velmi aktivní. A ne vždy škodil. U jednoho ostrova se prý z moře začala vynořovat strašlivá obluda chrlící oheň a chystala se sežrat celou rybářskou vesničku. A opět zasáhl Posseidon a obludu nechal zkamenět. Jako památka na obludu tam zůstal zkamenělý ostrůvek a na pláži písek, který svojí zlatou barvu získal právě působením jejího ohně.

Jaké turistické středisko, dnes velmi známé, se obluda chystala sežrat?

Jedná se o letovisko Agia Marina na Krétě.

20.1.

Otázka číslo 30.

O tom, že je Řecko se svojí spoustou ostrovů a ostrůvků velmi významnou lokalitou i z biologického hlediska, nikdo určitě nepochybuje. Nedávno jsme tu probírali Zakynthos a želvy Kareta (i když ty samozřejmě hnízdí i na jiných ostrovech), jsou zde delfíni, třeba na Krétě žije vzácný duh kozy Kri Kri ...  A to už nemluvím o různých endemitech mezi rostlinami.

Řecké ostrovy jsou velmi důležitou oblastí, asi se dá říci, že i životně důležitou, i pro jeden druh tuleně. Ten už je tak vzácný a ohrožený, že byl dokonce zřízen velký národní mořský park, kde strážci monitorují nejen populaci těchto tuleňů, ale dokonce i lidské aktivity a udržování bezpečného a klidného prostředí.

Jak se jmenuje tento druh tuleně a u kterého ostrova tento národní pak leží?

Tato otázka se ukázala jako veký problém pro téměř všechny soutěžící. Až na pár výjimek jste odpovídali Tuleň středomořský, Zakynthos, ostrov Pelouzo. Ano, zde je mořský park, to je pravda, ale jeho primárním účelem je ochrana želv, ne tuleňů. To, že zde jsou, je jen vedlejší efekt.

Velký národní pak, který byl zřízen na ochranu Tuleně středomořského, se nalézá u ostrova Alonissos. Celé se to jmenuje Národní mořský park Alonissos - severní Sporady. Dokonce se jedná o největší evropský chtráněný park. Rozloha je asi 2.260 km2 .  Kromě Alonissosu zahrnuje ještě dalších 6 ostrovů a asi 22 ostrůvků a skal.

Koho to zajímá, podívejte se na stránku http://www.alonissos-park.gr/index_en.html

18.1.

Otázka číslo 29.

Jedna z věcí, kterými si často Řecko připomínám, je jídlo. Tedy musím příznat, že normální jídla mne moc neuchvátila a nejím to ani tam. Ale jsou tři věci, na kterých si pochutnám vždy - moussaka, feta a retsina. Kvalita moussaky je často velmi diskutabilní, hodně se jednotlivé ingredience nahražují jinými  a najít opravdu pravou je těžké i v Řecku. Také to raději jím jen u známých. K sýru asi není co dodat. Plním si jím olivy, dávám si ho na salát, jím ho samotný. Jde bez problémů sehnat i v ČR.

No a retsina :-) Tu mohu v prakticky neomezeném množství. Nejraději  mám Kourtaki. Má žlutou etiketu a prý pochází z Attiky. Z počátku se mi ale tak úplně nezdála. Teprve postupem času jsem zjistil proč. Bylo to teplotou. Každé bílé víno by se mělo podávat při určité teplotě. Obecně pro bílá vína platí společná podobná pravidla, ale retsina z nich trochu vybočuje.

Takže - představte si, že máta na stole velkou pečenou rybu, řecký salát a u toho lahev retsiny Kourtaki.

Jakou teplotu by měla tato restina mít?

Podle toho, co píší na etiketě by to mělo být 7 - 9 stupňů.

15.1.

Otázka číslo 28.

A dnes se podíváme za zvířaty. A ne jen tak nějakými. Řecko, zejména Jónské ostrovy, jsou známé tím, že zde mají hnízdiště unikátní mořské želvy Karety obecné (Caretta caretta). Zejména na Zakynthosu je řada písčitých pláží buď úplně uzavřena nebo jsou zde jakési dřevěné ohrádky, které označují hnízda. Želva vyleze na písečnou pláž, vyhrabe díru, naklade vejce (no dobře, dejme tomu, že ještě někde v pořadí je schůzka želvy s želvákem) a zase vleze do moře a odplave.

No a za nějakou dobu se z vajíček vyklubou malé želvičky, které se pracně snaží se dostat do moře, kde stráví zbytek života. Obvykle jsou chráněné nejen pláže, ale i jejich okolí, zejména v nočních hodinách, protože želvičky jdou za světlem a často se stává, že si místo měsíce nad mořem vyberou nasvícené taverny a hotely a samozřejmě pak zahynou.

Abychom byli schopní ztráty minimalizovat, je dobré znát co se kdy děje. A s tím souvisí i naše otázka.

Kdy se líhnou mláďata Karety obecné?

Myslíme tím roční dobu, ne hodinu :-)

Zde není žádná přesná odpověď, účelem otázky bylo se torchu pozajímat o život těchto překrásných želv. Obvykle se želvy líhnout v srpnu až září.

13.1.

Otázka číslo 27.

Vždy, když jsem byl v Řecku, jsem si moc rád kupoval olivy a žampiony v oleji. Bylo to kombinované s výborným sýrem. U oliv byl sýr nacpaný uvnitř, žampiony byly sýrem prokládané. Vždy žampion, kostička sýra, žampion, kostička sýra ...  Prodávalo se to v Lidlu v takových malých vaničkách, cena byla asi 2,5 - 2,8 Euro.

Olivy znáte, žampiony také. A určitě budete znát i název sýra, který takto v Řecku s olivami či žampiony prodávají.

Jak se tento sýr jmenuje?

No jasně  - feta :-)

11.1.

Otázka číslo 26.

Na každém ostrově je možnost spousty aktivit a často se aktivity překrývají. Přesto však často bývá některá destinace s nějakou aktivitou spojena více, než ostatní.  Nedávno jsme se ptali na to, který ostrov je známý díky lezení po skalách. Dnes se zaměříme na moře a vodní sporty.

Která oblast je zvláště vyhlášená svými podmínkami pro windsurfing?

Tato otázka je opět tak trochu diskutabilní. Velmi často se uvádí ostrov Lefkada. Někdo jezdí surfovat na Rhodos na Prasonissi. Původně jsme myslel na ostrov Karpathos, ale uznám i Lefkadu.   

Koukněte třeba na stránky http://www.windsurfing-karpathos.com/

8.1.

Otázka číslo 25.

V historii Řecka najdeme velmi mnoho významných osobností. Z doby celkem nedávné patří mezi jednu z nejvýznamnějších postav i Eleftherios Venizelos. Pochází z Kréty, dokonce se mu i přezdívá Velký Kréťan. Jinak se mu také říká Tvůrce moderního Řecka, protože jeho role je opravdu nezanedbatelná – stal se premiérem a pod jeho vedením se uskutečnily rozsáhlé ústavní i hospodářské reformy a to včetně reorganizace armády a námořnictva.  Dokonce se díky jeho vedení Řecko téměř zdvojnásobilo – jak v množství obyvatel, tak ve velikosti území ( Řecko tenkrát získalo  ve válce Makedonii, Epirus a část Egejských ostrovů).

Role Eleftheriose Venizelose byla v dějinách Řecka tak významná, že kromě toho, že se po něm jmenuje hlavní letiště v Athénách, mu dnešní společnost vyhradila jedno velmi významné místo, díky kterému si ho Řekové mohou připomínat prakticky každý den.

A s tím souvisí i naše dnešní otázka – kde a jak si obyvatelé Řecka mohou jméno tohoto muže tak často připomínat?

Malá poznámka: Po tomto muži se sice jmenuje letiště v Athénách, ale to se běžným lidem tak často nepřipomíná. Tedy letiště není správná odpověď.

Eleftherios Venizelos je opravdu velmi známý, jsou po něm pojmenované ulice, letiště, některé noviny ...  ale to vše je vždy jen pro část obyvatel. Místo, kde se s ním setká prakticky každý, je peněženka. Eleftherios Venizelos je totiž na Euro mincích, konkrétně na řecké padesíticentové minci.

6.1.

Otázka číslo 24.

Pamatujete se ze školy na slepé mapy? Ano? Tak schválně ...

Jaký ostrov je na mapě?

Jedná se o ostrov Kythira - mapa s popisem je na Mapa - Kythira

4.1.

Otázka číslo 23.

A jedna z dalších lehkých otázek :-)

Byla jednou jedna sopka. V klidu si vyčnívala z moře a měla se dobře. Jenže jednou přišlo velké zemětřesení a vrchol sopky se propadl. A z bývalého monumentu zbyla jen část obvodu. Na jedné straně se zbytek sopky svažuje do nížiny a krajina je tam téměř rovná, na druhé straně však po propadlém vrcholu zbyly až 350 metrů vysoké útesy.

Nahoře na útesech si lidé postavili spoustu malých bílých domečků a celé místo nabízí jeden nejúchvatnější a nejvíce impozantních pohledů v Řecku a to jak z vrchu útesů, tak i při příjezdu do přístavu, který je právě dole pod útesy.

O kterém ostrově mluvíme?

Je to Santorini. Fotky a detailní informace jsou na odkazu Santorini.

30.12.

Otázka číslo 22.

Už jsme se tu párkrát dotkli umění a kultury a dnes v tom budeme pokračovat. O tom, že Řecko dalo světu mnoho významných umělců, není pochyb. A o tom, že mezi nimi byli i malíři, také ne. Jedním z nevýznamnějších byl i autor níže uvedeného obrazu.

Jak se autor tohoto obrazu jmenoval?

Přiznám se, že původně jsem zamýšlel jiného autora, ale po vyhodnocení úspěšnosti dosavadních odpovědí jsem zvolil něco jednoduchého. Byl to Doménikos Theotokópulos známý jako El Greco. Narodil se na Krétě v dnešním letovisku Fodele

28.12.

Otázka číslo 21.

Andros, Ios, Naxos, Samos, Mykonos, Santorini  - který ostrov do uvedené skupiny nepatří?

Nepatří sem Samos. Kromě Samosu totiž všechny ostatní ostrovy náleží mezi Kykladské souostroví. Samos náleží do skupiny Severní Egejské ostrovy.

23.12.

Otázka číslo 20.

Málokterý řecký ostrov je kolem dokola stejný. Nejkřiklavější případ je asi Kréta - na jedné straně vysoké útesy s výškou přes 1000 metrů a hory přes 2400 metrů, na straně druhé pak téměř placka s velmi pozvolným vstupem do vody. To samé Santorini - na jedné straně přes 300 metrů výsoký útes, na straně druhé téměř plochá krajina. Něco podobného je i Zakynthos. Na jedná polovině jsou vysoké bílé skály s úchvatnými plážemi, na které se musí po schodech nebo lodí, na straně druhé je celkem plochá krajina s písečnými plážemi a pozvolný vstup do vody.

Na které světové straně je ta více hornatá část Zakynthosu?

Jasně, to byla jen malá odpočinková otázka. Je to západ, respektive západní pobřeží.

21.12.

Otázka číslo 19.

Je pátek před vánocemi, takže něco velmi jednoduchécho:

Spousta mých známých a kamarádů mluví o Řecku jako o úžasné zemi, kam rádi jezdí a, kdyby to šlo, by se tam třeba i přestěhovali. Je tedy tak trochu zajímavé, že Řekové, kteří v Řecku bydlí a žijí, se naopak velmi často snaží z Řecka odstěhovat. O krásách Česka ani není potřeba mluvit. Sice nemáme moře, ale naše krajina a hory a louky jsou překrásné.

Snad každý zná jednu z nejslavnějších řeckých knih, ve které autor popisuje drsnost a krásu života očima svého přítele. Ale méně už se ví, že i tento autor nějakou dobu žil právě na území dnešního Česka. Prý potřeboval najít nějaké hezké a klidné místo, kde by mohl v klidu tvořit. Takže z Řecka rovnou k nám :-)

Na kterém místě v současném Česku žil tento autor a jak dlouho tu pobýval?

Správná odpověď byla - osada Myslivny u Božího Daru,  od 10. května 1929 do 9. dubna 1930 a od června 1931 a do 31. května 1932. A doplněk - samozřejmě se jednalo o Nikose Kazantzakise a kniha byla Řek Zorba.

18.12.

Otázka číslo 18.

Tak, dnes jsem málem zapomněl na otázku. Bylo by to nepříjemné, ale zase tak moc by se nestalo. Jen by otázka byla později. Jiná zapomnění mohou být mnohem horší. Třeba když syn odjíždí vykonat riskantní, ale velmi důležitý hrdinský úkol a po jeho úspěšném splnění zapomene na domluvu a na lodi použije nesprávnou barvu plachet. To mělo za následek, že otec, který ho již nedočkavě vyhlížel, si myslel, že syn zahynul. A aniž by čekal na podrobnosti, se srdcem plným žalu skočil z vysokého útesu a zabil se. Smutné. Na počest tohoto otce je pojmenována jedna celá velká oblast.

Jak zní jméno této oblasti?

Otec byl král Aegeus, moře se jmenuje Egejské. Je to to moře, co je mezi Krétou, Řeckem a Tureckem. 

16.12.

Otázka číslo 17.

Velmi častou památkou je v Řecku nějaký chrám. Nebo jeho pozůstatky. Z dnešního hlediska, respektive z hlediska amatérského, vypadají chrámy velmi jednoduše. Udělala se nějaká podlaha, na to se postavily sloupy a na ně se pak položila střecha. Když si jednotlivé chrámy podrobně prohlédneme, zjistíme, že některé sloupy jsou třeba krásně zdobené přírodními motivy, zatímco jiné vypadají velmi jednoduše a jsou bez jakýchkoliv podstavců či okras. Proč tomu tak je?

Jaké hlavní druhy sloupů se v Řecku při stavbě chrámů používaly a jak se od sebe liší?

Abych to moc nekomplikoval, uvedu popsi ze specializovaných stránek http://fast10.vsb.cz/depts/226/uvod/recko.htm

DÓRSKÝ– Dvojdílný sloup: kanelovaný dřík, hlavice sestává z krčku, echinu a abaku. Trojdílné kladí: hladký architráv, vlys členěný na triglyfy a metopy, římsa s mutuly

IÓNSKÝ (ženský) řád - attickoiónský a asijskoiónský –Trojdílný sloup (někdy nahrazen karyatidou): patka obyčejně ze tří částí, kanelovaný dřík s otupenými hranami, hlavice sestává z echinu, balteu, abaku. a krčku Trojdílné kladí: trojdílný architráv s kymatem, vlys nečleněný, římsa se zubořezem (Dvojdílné kladí: trojdílný architráv s kymatem, římsa se zubořezem)

KORINTSKÝ řád – Trojdílný sloup: patka obyčejně ze tří částí, kanelovaný dřík s otupenými hranami, hlavice sestává z komolého kužele s použitím akantových listů ve 2-3 řadách, nárožních akant s volutami a konkávního abaku. Trojdílné kladí: dvoj-trojdílný architráv s římsou, vlys rovný kymovitě vylehčený, silně vyložená římsa se zubořezem

Zdroj odpovědi: http://fast10.vsb.cz/depts/226/uvod/recko.htm

14.12.

Otázka číslo 16.

O tom, že dnes je Pireus největším přístavem a spolu s Athénami i největším a nejdůležitějším centrem Řecka, nepochybuje určitě nikdo. Ale nebylo tomu tak vždy. V době řecké revoluce bylo průmyslovým, obchodním i kulturním centrem Řecka místo jiné.  Díky strategické poloze tohoto místa zde vznikly velké loděnice a přístav, pěstovaly se zde zemědělské plodiny a rozvinul se zde textilní průmysl. Dokonce zde, jako na jednom z prvních míst v Řecku, vznikly banky, nemocnice, školy, …

S postupným rozvojem Pirea a Athén místo ztratilo některá prvenství (jedním z důvodů se udává například rozvoj lodí s pohonem, kdy přestala být důležitá strategická poloha přístavů, protože lodě mohly relativně snadno doplout, kam potřebovaly), avšak stále zůstává velmi důležitým obchodním a kulturním centrem.

O kterém místě mluvíme?

Tak, toto byla asi  nejnáročnější otázka celé soutěže. Dobře neodpověděl téměř nikdo. Trochu mne to mrzelo, protože ma této otázce se ukázalo, že lidé znají poměrně dobře otázky z historie Řecka a nebo otázky, které se týkají turistických destinací. Pokud nějaká oblast není turistická, skoro nikdo ji nezná a to ani v případě, že s ejedná o tak významný ostrov, jako jsme popisoval.

Tak tedy - místo, které jsem popsal, je ostrov Syros. Zde je destinace popsána spíše z hlediska cestovního ruchu. Pro popis hospodářského významu se podívejte na Syros na wikipedii

11.12.

Otázka číslo 15.

Řecké ostrovy jsou unikátní i v tom, že každý má nějaké specifikum, něco, čím je známý. Největší rozdíly jsou samozřejmě mezi jednotlivými skupinami ostrovů (například Jónské ostrovy versus Kyklady), ale určitá specifika najdeme mezi ostrovy i v rámci jedné skupiny.

Některý ostrov se doporučuje pro milovníky kol, jiný pro milovníky historie a archeologie, jinam se zase jezdí za zábavou a nekončícím nočním životem.

A s tím souvisí i naše dnešní otázka:

Na který ostrov byste pravděpodobně jeli, kdybyste byli milovníci lezení po skalách a chtěli si to pořádně užít?

I když lezecké terény bychom asi našli na mnoha ostrovech, nejvyhlášenějším místem pro lezení po skalách je ostrov Kalymnos.

9.12.

Otázka číslo 14.

Vezmeme hovězí maso nakrájené na větší kousky a bez jakékoliv úpravy nebo solení je na rozpáleném oleji lehce opečeme.
Nakrájíme na malé kousky rajčata, rozetřeme česnek, přidáme koření (bobkový list, nové koření, černý pepř celý, kousek skořice celé, několik hřebíčků, malinko čerstvého rozmarýnu a sůl) a spolu s masem to zalijeme vařící vodou a dusíme do měkka.
Během dušení vezmeme olivový olej, osmahneme na něm cibuli a ještě ji přidáme k dusícímu se masu. Až maso změkne, necháme vodu vyvařit tak, aby šťáva zhoustla do jakéhosi sosu.

No a jídlo máme hotové. A na konec ještě maličkost:

Jak se vlastně jídlo, které jsme podle uvedeného popisu připravili, jmenuje?

Stifado :-)

7.12.

Otázka č. 13:

Jak se jmenuje pevnost, která se do roku 1834 tyčila nad hlavním městem Řecka?

Tato otázka nebyla složitá, přesto ji mnoho soutěžících odpovědělo špatně.

Do roku 1834 se nad hlavním městem Řecka tyčila pevnost Palamidi (Palamida). V letech 1829 - 1834 bylo totiž hlavní město Řecka městečko Nafplio na Peloponés.

4.12.

Otázka 12.

Kultura v Řecku sahá opravdu až hodně daleko. A je samozřejmé, že s kulturou jsou spojené i různé písemné záznamy a sdělení. Na tom, abychom byli dnes schopni tyto záznamy přečíst, často pracují týmy odborníků a archeologů, kteří se snaží různá písma a texty rozluštit. Ovšem někdy chybí jakékoliv výchozí informace a písmo a texty se rozluštit nepodaří. Stejně tak tomu bylo i v Řecku. Něco se rozluštit podařilo, něco jen částečně a něco vůbec.

Pro záznam starověké Řečtiny se používala dvě základní písma. Byla si celkem podobná (to druhé také velmi pravděpodobně vzniklo z toho prvního), ale přesto tam odlišnosti byly. To druhé bylo rozluštěno, avšak z toho prvního jsme dnes schopni interpretovat jen pár znaků, ale ne souvislé texty a význam.

Jak se tato dvě základní písma, které se používala k záznamu starověké Řečtiny, jmenují?

Jendá se o lineární písmo A a o lineární písmo B. B jsou odborníci schopni číst,  A však stále zůstávaá záhadou.

2.12.

Otázka 11.

V Řecku si na své přijdou i milovníci nejrůznějších lahodných moků. Kromě několika vyhlášených druhů destilátů s vysokým obsahem alkoholu mají v Řecku i velmi dobrá vína. Ať už se jedná o víno bílé či červené, z Attiky nebo Kréty, vždy bývá dobré. Snad nikdy jsem nenarazil na nic, co by se nedalo pít. Ve vínech má Řecko dokonce jednu specialitu – druh vína, které má své vlastní označení a dokonce se ani nikde jinde, než v Řecku, vyrábět nesmí.

Jak se tento druh vína, který se smí vyrábět pouze v Řecku, jmenuje?

Opět velmi jednoduché - jedná se o víno Retsina.

30.11.

Otázka číslo deset:

Jeden z důvodů, proč se do Řecka jezdí, jsou památky. Na pevnině i na ostrovech se dají najít krásné hrady a zámky z doby celkem nedávné, můžeme zde najít mohutné středověké hrady a pevnosti, jsou zde paláce z doby antické i pohřebiště stará několik tisíc let. A samozřejmě je zde i řecká mytologie, která zachází v čase opravdu velmi daleko.

Co se týká rozvoje kultury v Evropě, uvádí se, že kolébkou evropské kultury a civilizace je právě Řecko. Tomu ostatně nasvědčují i bohaté nálezy v archeologických místech v oblasti Egejského moře od samého jihu Řecka až po dnešní Athény.

A právě Egejské moře bylo místem, kde ve starověku vznikly dvě velké kultury, které na dlouhou dobu ovlivnily celé středomoří.

Jak se tyto dvě kultury jmenovaly a v kterých oblastech byla jejich centra?

Zde není co komentovat - byly to kultury minojská a mykénská.

27.11.

Otázka číslo devět:

Některá období byla pro Řecko velmi náročná a smutná. Velmi často se někde válčilo, obvykle s Turky, kteří byli velmi nemilosrdní. Když už brali zajatce, což nebylo často, obvykle povraždili muže, a s ženami a dětmi nakládali velmi hrubě. Muže povraždili vždy, ženy pak nějakou dobu využívaly jako služky a otrokyně a když je přestaly bavit, prodali je dále do otroctví.

O tom, že padnout Turkům do otroctví bylo horší, než smrt, svědčí i jedna příhoda z řeckých dějin, kdy ženy a děti z jedné vesnice v řeckých horách uvízli v pasti otomomanských nájezdníků a než by se nechaly zajmout a zotročit, raději zemřely. Ženy nejdříve shodily z vysoké skály své děti a pak skočily za nimi. Na počest této sebevraždy, během které ženy zpívaly a tancovaly, byl na místě vybudován památník a do dnešního dne přetrval tanec i píseň, kterou ženy zpívaly.

Jak se jmenovalo místo, odkud ženy pocházely a jak se jmenuje tato píseň?

Píseň se jmenovala Dance of Zalongo, ženy pocházely z vesnice Souli a oblast je Epiru, což je správní region řecké pevniny. Epirus najdete na severozápadě, proti ostrovu Korfu. Kouknětě na video, je zde vše.

Video

25.11.

Otázka číslo osm:

Dnešní otázku bude velmi jednoduchá.

Jak získalo své jméno druhé největší město Řecka?

Tato otázka je jednoduchá, ale může být pojata i trochu složitěji. Jedná se o Thessaloniki - Soluň. Pravdu měli všichni, kdo kdo uvedli, že město bylo pojmenováno podle princezny Thessaloniky Makedonské, dcery krále Filipa II. a sestry Alexandra Velikého (Alexandr III. Makedonský). Město tak pojmenoval makedonský král Kassandros, který si ji vzal za ženu.

Pokud bychom to chtěli však trochu zkomplikovat, mohli bychom se zabývat vznikem jména princezny Thessaloniky. Její jméno se skládá z Thesalie, což je dnes jeden velký řecký region a niki, což znamená vítězství. A princezna tak byla králem Filipem II. pojmenována proto, že se narodila v den, kdy král zvítězil a Thesalie byla připojena k jeho královstí. 

Ale jako správná odpověď stačilo uvést, že město tak pojmenoval makedonský král Kassandros po své ženě Thessalonice.

23.11.

Otázka číslo sedm:

Dnes se vrátíme do doby před mnoha stoletími před naším letopočtem. Tehdy údajně žil jeden velmi chytrý král, který byl znám jako neohrožený a udatný bojovník a svými neobvyklými a originálními nápady dokonce pomohl zakončit jednu vleklou válku, kterou Řekové vedli až ve vzdálené Malé Asii na území dnešního Turecka.

Ovšem ani jeho výjimečná chytrost a lstivost ho neuchránily před několika omyly. Jako první velký problém se ukázalo uražení jednoho z mocných řeckých bohů, který se rozhodl, že se náš milý král domů již nikdy nevrátí. Králi se to sice nakonec podařilo, ale ani na této cestě se nevyvaroval chyb a omylů. Nechal si špatně radit a měl v posádce závistivce a hlupáky a to vše dohromady mělo za výsledek, že se domů vrátil až po letech strastiplného bloudění a po cestě přišel o všechny své lodě i posádku. A ani ten návrat nebyl tak slavný, jak by se na krále slušelo – nejdříve musel na svůj ostrov vstoupit nepoznán a království pracně vybojovat zpět.

Jak se král jmenoval a na kterém ostrově bylo jeho království?

Toto byla otázka spíše pro pobavení a oživení našich vzpomínek na řecké báje. Samozřejmě to byl Odyseus a jeho Ithaka.

20.11.

Otázka číslo šest: 

V minulé otázce jsme zmínili kouření za volantem. Řekové ovšem běžně dělají i řadu jiných přestupků a jejich jízdní styl nám může připadat občas trochu chaotický, zejména ve městech. Řecký temperament se nezapře ani v této oblasti.

S čím však temperament nemá moc co dělat, je hrubé porušování dopravních předpisů. Občas to vypadá, jak když se v Řecku, zejména na ostrovech, jezdí spíše podle zvyků. Porušování rychlosti nebo předjíždění na plné čáře bývá běžné, značka STOP je spíše doporučením než příkazem, o pásech nikdy neslyšeli a jízda na motorce bez helmy je naprosto běžná. Velmi nebezpečné pak mohou být jejich traktůrky a další technika, kterou se dopravují po běžných silnicích do svých sadů a vinic. A aby byl výčet nejzajímavějších prohřešků kompletní, uvedu ještě jízdu několika lidí na jednom skútru, kdy zejména ve vesnických oblastech můžete vidět stařičkého dědulu, jak veze na stařičkém skútru třeba dvě děti a ještě část sklizně z pole.

A jelikož takto jezdí většina obyvatelstva, tak i turisté mají sklony k tomu, aby některé předpisy nedodržovali. Velmi časté je, když si někdo půjčí třeba skútr, ale jezdí jen v brýlích bez přilby, nebo když turisté běžně porušují maximální rychlosti. A snad nejčastějším přestupkem, který turisté dělají, je parkování tam, kde se parkovat nemá. Jedou na prohlídku města, všude plno a najednou místečko – tak šup tam. No a po návratu nemilé překvapení. Za stěračem růžový lístek na pokutu.

V České republice nejsou pokuty úplně malé, ale v porovnání s řeckými jsou zanedbatelné. I když si to turisté neuvědomují, pokuta jim může zkazit nebo vážně narušit celou dovolenou, protože policii mohou turisté zaplatit někdy i více, než platili za celou dovolenou.

Kolik je v Řecku pokuta za nepoužití přilby / za špatné parkování / nepoužití bezpečnostních pasů ?

Odpovězte ve tvaru například 100 / 100 / 100

Zde není co řešit. Pokuta se možná může lišit podle nálady policisty a jeho vstřícnosti, v každém případě však v Řecku vstoupil v platnost 3.6.2007 zákon Greek Highway Code, který přesně specifikuje přestupky i výši pokut za ně.

Správná odpověď podle oficiálního ceníku pokut je tedy 350 / 80 / 350.  Pokud by někoho zajímal celý ceník a další pokuty, tak to sem přidám.

18.11.

Otázka číslo pět:

Většina lidí, kteří se vrátili z Řecka, velmi často hovoří o tom, jací jsou Řekové kuřáci. Že kouří všude a pořád. Velmi často pak mezi lidmi kolují třeba historky o řidičích autobusů, kteří svojí cigaretu nepustí ani v nebezpečných situacích a raději by se rozloučili s volantem, než svým zdrojem nikotinu.

Lidé mají sklony přehánět, ale je pravda, že situaci s kouřením považovala za nutné řešit i řecká vláda, která se marně snaží kouření omezit. Loni například začal platit nový zákon, který je již třetím pokusem omezit kouření na veřejných místech. Asi netřeba říkat, že předchozí dva pokusy byly neúspěšné, protože je lidé ignorovali.

Kolik procent obyvatel Řecka kouří (pravidelní i občasní kuřáci dohromady)?

Za správnou odpověď považujeme přesné číslo nebo číslo zaokrouhlené na celé dle matematických pravidel.

Tato otázka byla trochu sporná. Různé prameny se rozcházejí, v každých novinách se píše něco jiného. Ovšem noviny nelze považovat za oficiální a směrodatný zdroj. Za ten považuji Evropský statistický úřad. Pokud máte rádi nejrůznější statistiky, koukněte na Eurostat .  Správná opdověď mi tedy vychází 35%.

  Nekuřáci Příležitostní kuřáci Každodenní kuřáci
Belgium 71.5  4.4  24.1 
Bulgaria 59.9  7.8  32.3 
CZ 69.1  6.1  24.9 
Denmark 63.0  2.9  34.1 
Germany 67.5  6.2  26.3 
Estonia 65.2  1.5  33.3 
Ireland 73.8  4.3  21.9 
Greece 65.4  7.1  27.6 
Spain 69.0  2.8  28.1 
France 73.9  26.1i 
Italy 75.5  24.5i 
Cyprus 72.3  3.8  23.9 
Latvia 61.6  5.7  32.7 
Lithuania 61.1  11.6  27.3 
Hungary 66.1  3.4  30.5 
Malta 73.8  2.8  23.4 
Netherlands 66.0  5.8  28.2 
Austria 54.9  8.8  36.3 
Poland 64.4  5.8  29.9 
Portugal 81.3  2.2  16.4 
Romania 69.5  9.6  20.8 
Slovenia 55.5  9.8  34.6 
Slovakia 72.4  8.5  19.2 
Finland 77.4  4.5  18.1 
Sweden 72.0  10.4  17.5 
United Kingdom 73.3  26.7 
Iceland 64.9  9.0  26.1 
Norway 61.8  10.4  27.8 
Switzerland 69.5  2.2  28.3 

16.11.

Otázka číslo čtyři:

Nedílnou součástí našeho pobytu u moře bývá šnorchlování. Některé místa jsou na podmořský život bohatá, někde se musí rybky hledat, ale téměř vždy pod vodou něco zajímavého uvidíme.  Pokud se potápíte pro mušličky, často vytáhnete ven třeba ulitu s krabem poustevníčkem, jistě si všimnete hejn malých barevných rybiček a občas zahlédnete ve skalních průrvách či směrem na hloubku nějakou větší rybu. Pozorní šnorchlisté mohou najít třeba i chobotnici, která se dá díky svému maskování za kus skály lehce přehlédnout.

Ovšem kromě skvěle maskovaných chobotnic bývá častým obyvatelem pobřežních lokalit ještě jedna velmi zajímavá ryba. Je překrásně pestře zbarvená, dorůstá velikosti až 1,5 metru a díky svému životnímu stylu zůstává velmi často přehlédnutá. Ukrývá se totiž mezi kameny či ve skalních škvírách a ven nevylézá ani při lovu. Skrytá ve tmě útočí jen na okolo plovoucí rybky, které se přiblíží k díře, ve které se schovává. Běžným plavcům či šnorchlistům nebezpečná není, ale pokud byste se ji rozhodli chytit nebo se snažili ji nějak vyšťourat ven, může vás velmi ošklivě zranit.

Jak se tato ryba jmenuje? Napište plný název. 

Jedná se o Murénu obecnou, Latinsky  Muraena helena, Anglicky Mediterranean moray

13.11.

Otázka číslo tři:

Na jednu stranu jsou Řekové velmi temperamentní, na druhou zase velcí pohodáři. Atmosféra klidných horských vesniček nebo rybářských osad asi uchvátila každého, kdo Řecko navštívil. Zejména pokud si půjčíte auto, otevírá se před Vámi naprosto nový a neznámý svět a máte možnost nahlédnout do každodenního života místních lidí. Neznám skoro nikoho, koho by průjezd malebnými vesničkami neuchvátil a dodnes na něj nevzpomínal. Někde u domečků sedí starší ženy a věnují se ručním pracím, jinde před domem vysedávají na židličkách upravení a dobře oblečení muži a pozorují okolí. I ve velkých vedrech nosí kalhoty a košile a prakticky neustále si s čímsi hrají. Jejich ruka se nezastaví -  pořád něco přehazuje a přendává a ani na chvíli si neodpočine.  

Jak se jmenuje to, s čím si řečtí muži prakticky stále pohrávají?

Zde to bylo také více méně jednoduché. Jedná se o komboloi. Popis a video, které ukazuje jak s komboloi zacházet, jsou na hlavní stránce

11.11. odpovídat lze od 21:00

Otázka číslo dvě:

Řecko je známé také tím, že téměř všichni Řekové jsou věřící a že prakticky na každém kroku najdeme nějaký ten kostelík, kapličku či klášter. Mnoho klášterů je v současné době již opuštěných a zbyla z nich jen prázdná torza. Jiné naopak velmi dobře fungují do dnešní doby a mnoho z nich je otevřeno i pro turisty. Prohlídka kláštera s sebou samozřejmě nese i určitá pravidla toho, jak se zde chovat nebo jak být oblečeni. Muži by měli mít dlouhé kalhoty, ženy sukně pod kolena, všichni pak zahalená ramena. Pokud toto oblečení nemáte, lze si ho často na vstupu do kláštera zapůjčit. Obvykle tedy stačí mít vhodné oblečení, zaplatit vstupné a již můžete poznávat neobvyklou atmosféru klidu a pohody.

Avšak neplatí to všude. Dodnes je v Řecku oblast, ve které je větší množství nádherných klášterů, ale muži do této oblasti smí na návštěvu jen s povolením a ženy tam nesmí vůbec.

Jak se tato oblast jmenuje a kolik tam těch klášterů je?

Zde byly odpovědi převážně dobře - jedná se o oblast Athos na Chalkidiki. Detaily jsou na stránce Mount Athos

9.11. 

Otázka číslo jedna:

Jedním z lákadel Řecka je jeho dávná historie. Avšak archeologická naleziště i památky mohou mít nejrůznější formu. Někdy se jedná například o bývalý minojský palác, někdy o amfory nebo předměty z každodenního života, jindy to mohou být třeba velmi staré sochy či římské lázně. A právě vytesané objekty, které dávní umělci zanechali na netradičních místech a v netradiční poloze, jsou lákadlem jednoho z řeckých ostrovů.

Objekty, o kterých mluvíme, jsou na tomto ostrově tři a zajímavé je na nich několik věcí:

  • - mají lidskou podobu, ale jsou mnohem větší, než lidé
  • - každý je z jednoho velkého kusu mramoru
  • - jsou nedodělané
  • - nikdo neví, co nebo koho mají vlastně znázorňovat a ani proč jsou nedodělané (existují pouze dohady)

Jak se tyto objekty jmenují a na kterém ostrově se nacházejí?

Tady byla odpověď celkem jednoznačná - jednalo se o tři kouroi na ostrově Naxos. Přečíst o nich si můžete na stránce Tři Kouroi

Velké řecké vzpomínání - soutěž

Také v tomto nevlídném počasí vzpomínáte na Vaši řeckou dovolenou, na ten klid a pohodu, na moře či  řecká jídla a rádi byste si toto vzpomínání něčím zpestřili?

Připravili jsme pro Vás celkem 50 otázek z historie i současnosti Řecka. Ten, kdo jich správně zodpoví nejvíce, dostane od nás jako dárek bohatou večeři v pravé řecké restauraci. Ceny jsou ovšem připraveny pro všechny účastníky:

3x 1. Cena

Večeře pro dva dle vlastního výběru v řecké restauraci v Praze (řecká restauraci Zorbas), Ostravě (taverna El Greco) nebo Brně (řecká restaurace Zorbas)

2. Cena

Dvě poukázky na ochutnávku řeckých vín, sýrů a olivového oleje

3. Cena

Jedna poukázka na ochutnávku řeckých vín, sýrů a olivového oleje

4. - 15. Cena

Sleva 5% ze základní ceny při zakoupení zájezdu od všech spolupracujích CK (téměř všechny, co Řecko dělají) přes tento portál.

Cena pro všechny

Všichni účastníci získají jako odměnu za účast v soutěži další dárkové poukázky na slevy při nákupu zájezdu od kterékoliv CK v naší nabídce. 

Začátek soutěže

První otázka bude zveřejněná pravděpodobně 9. listopadu 2009 nahoře na této stránce a na hlavní stránce tohoto webu. Přesný čas startu soutěže včas upřesníme. Pokud chcete, klikněte na tlačítko níže a my Vám při zveřejnění první otázky zašleme upozornění.

Průběh soutěže a ukončení:

Vždy v pondělí, středu a pátek zde bude zveřejněna jedna otázka. Otázky budou zveřejňovány jen v pracovní dny, a to střídavě dopoledne nebo večer. Na již zveřejněné otázky lze odpovídat kdykoliv v průběhu soutěže. Soutěž končí 3 pracovní dny po zveřejnění poslední otázky.

Jak odpovídat?

U každé otázky je odpovědní formulář, do kterého lze zadat odpověď pouze po přihlášení. Pokud obdržíme Vaši odpověď, hned vidíme, od kterého uživatele přišla.

Vyhodnocení soutěže

Hlavní výhry získávají účastníci soutěže podle počtu správně odpovězených otázek. V případě shodného počtu správných odpovědí rozhodne o vítězi kratší průměrný čas od zveřejnění

otázky do přijetí odpovědí. Soutěžící si sami vyberou, zda chtějí soutěžit v regionu Čechy, jižní Morava nebo severní Morava. První ceny jsou tři, pro každý region jedna.

Dárkovou poukázku na slevu na zájezdy od všech CK z naší nabídky dostanou všichni účastníci této soutěže.

Partneři soutěže

Řecká restaurace a vinotéka

ZORBAS

Taverna

El Greco

Řecká restaurace

Zorbas Brno

Partnerem soutěže v regionu Čechy je řecká vinotéka a restaurace Zorbas, která byla oceněna jako nejlepší balkánská restaurace v Praze (sídlí na adrese Ve smečkách 13, Praha 1). Můžete si zde pochutnat na typických řeckých jídlech a připít některým ze 60 druhů řeckých a kyperských vín.

Informace o nabídce řecké restaurace Zorbas a jídejní a  nápojové lístky najdete na stránce Řecká restaurace Zorbas

Partner pro region Ostrava je taverna El Greco - LAOKRATIS STAMPOLIDIS, Nádražní 133, Ostrava, 702 00 Partner pro oblast Brno je Taverna Zorbas Brno - řecká domácí kuchyně, jídla na roštu, široká nabídka ryb a mořských plodů, velký výběr řeckých předkrmů a salátů, speciality ze skopového masa,  nabídka řeckých vín a destilátů, příjemné prostředí, řecká hudba, možnost soukromých akcí a oslav, letní zahrádka, možnost placení stravenkami ...

Co zahrnuje poukázka na ochutnávku?

Každý ochutnávkový den je jiný, pro lepší představu se podívejte na jednu pozvánku níže. Ochutnávky se může zúčastnit každý. Pokud vyhrajete poukázku v soutěži, je vstup zdarma, jinak je cena 250,-  Kč. Ochutnávky se konají pravidelně každý lichý čtvrtek: - 22. 10. červená vína, 5. 11. Retsiny a růžová vína, 19. 11. bílá vína  atd…

POZVÁNKA

ŘECKÁ VINOTÉKA vás zve na volnou

OCHUTNÁVKU BÍLÝCH nejen ŘECKÝCH VÍN

ve ČTVRTEK 8.10.2009 od 16 do xx hod

v řecké restauraci ZORBAS   Praha 1, Ve Smečkách 13

 

Zastoupena jsou vinařství:

BOUTARI: Rotonda, Lac de Roches 08, Kretikos 07, Chardonnay 06, Santorini 08, Moschofilero 07, dezertní: Samos

BOUTARI CAMBAS: Imiglykos Meliritos- polosladké, Chardonnay 07

TSANTALI:  Imiglykos- polosladké,  Makedonikos 06, Chalkidiki 07,  Mont Athos - Agioritikos 07

VIN DE CRETE: Kretikos 08

VAENI: Ideodis, Imiglykos - polosladké, Makedonikos 08

NICO LAZARIDI: Chateau white (Semillon-Sauvignon blanc)06

MYKONOS winery: Aegan Mykonos, Paraportiano

SIMEONIDIS: Dakry Ambelou 06 - bronz. medaile - číslované lahve

-----------------------------------------------------------------------------------------

KYPR: KEO: Saint Panteleimon - polosladké

Gerard Depardieu: Anjou- Les Maillones 07, L´ Insoumis 04 (Rebel)

Michel Lynch: Reserve white 07(Sauvignon blanc – Semillon)

 

Volná ochutnávka bílých vín - nezávislý příchod i odchod a vlastní výběr vzorků - vína od 10 (většina) do 40bodů ze 160bodové vstupenky. Sommeliérský popis + tombola (vítěz získává láhev bílého řeckého vína dle vlastního výběru)+ochutnávka krétského olivového oleje a řeckého balsamica. Olivový chléb, který sami pečeme, je součástí ochutnávky. Vstupné za výše jmenované je 250,- Kč.

Celkem 25 vzorků k výběru. Prodej domů:sleva 20% z běžné ceny.

Snoubení vín a kravských, kozích a ovčích sýrů talíř 100g (60Kč).

Pozvěte své známé, zákazníky, kolegy, rodinu i spolužáky. Pokud máte zájem o rezervaci více míst, informujte nás (počet, kuřáci/nekuřáci a předpokládaná hodina příchodu) e:mailem:info@zorbas.cz

Těšíme se na Vás. Na zdraví a dobrou chuť